|
|
Migrační proudy v českém venkovském prostoru od 90. let 20. století: analýza struktury a vývoje
Zalubil, Jakub ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
1 Abstrakt Předložená diplomová práce hodnotí migrační pohyby obyvatelstva ve venkovském prostoru Česka v období v letech 1992-2018. Cílem práce je zhodnotit novodobý vývoj vnitřní migrace obyvatel venkovských sídel z pohledu velikosti migračních toků a určit hlavní migrační směry z a do českého venkova. Vyhodnocení velikosti a struktury migračních toků probíhalo na základě analýzy dat z neveřejné databáze o vnitřní migraci, která obsahuje pro dané období téměř šest miliónů případů stěhování uvnitř státu. Tato data byla nejprve agregována na základě příslušnosti obce vystěhování a obce přistěhování do venkovských oblastí správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Výsledky, které jsou prezentovány v grafické a mapové podobě, ukazují, že venkov vnitřní migrací obyvatelstvo získává. Výsledky analýzy prokázaly, že situace je velmi diferencovaná. Nejvyšší míry migračních ukazatelů vykazují vymezené venkovské správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem v blízkém okolí velkých měst, primárně Prahy, a nejnižší v pohraničních oblastech. Na základě provedených analýz migračních dat je navržena typologie venkova, která je dána do souvislosti s dřívějšími komplexními typologiemi venkova. Klíčová slova: Česko; typologie venkova; venkov; vnitřní migrace
|
|
|
Vývoj a struktura osídlení Jihomoravského kraje
Zemánková, Petra
Diplomová práce se zabývá strukturou a vývojem osídlení v Jihomoravském kraji. Nejprve je zpracován literární přehled, který je zaměřen na vývoj osídlení českého venkova, demografický přechod a typologii venkova. V následující kapitole je vymezen venkov podle vybraných definic. Na to navazuje charakteristika venkovských oblastí v jednotlivých správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Dále je zpracován populační vývoj z dlouhodobého a krátkodobého hlediska na jihomoravském venkově. Na základě bodové metody, která zahrnuje pět ukazatelů (hrubé míry přirozeného přírůstku, hrubé míry migračního salda, indexu stáří, dojížďky do zaměstnání a škol), je vytvořená typologie na základě rozvoje venkova. Výsledná typologie je rozdělena do čtyř typů. Získané výsledky jsou interpretovány ve formě tabulek, grafů a kartografických výstupů.
|
|
|
Moravský venkov ve světle sčítání lidu 2011
Stonawská, Kateřina
Dnešní široká veřejnost má pocit, že termínu venkov rozumí, a přesto univerzálně platnou definici nalézt nelze. Pro řadu odborníků, ústřední instituce státní či veřejné správy i pro orgány Evropské unie je přesné definování venkova zcela nepostradatelné, avšak ne vždy je postupováno koherentně a výsledky tudíž nejsou vždy jednoznačné a homogenní. Přístupy k vymezení venkova vycházejí většinou z kvantitativního nebo kvalitativního ukazatele, případně z kombinace více ukazatelů (počet obyvatel, hustota osídlení nebo nejrůznější socioekonomické indikátory), na jejichž základě lze definovat venkovská a městská sídla či oblasti. Stále více se však dostává do popředí diferenciace venkova na základě měkkých faktorů a subjektivních definic, které se mohou značně lišit. Přesto lze identifikovat některé společné ukazatele, které mají jednotlivé přístupy společné. A právě o to se pokouší předkládaná disertační práce - pomocí dat získaných ze sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, se snaží vytvořit metodologii, pomocí níž by mohl být moravský venkov typizován. Primárně se práce snaží nalézt řešení základního výzkumného problému: Jaký je současný moravský venkov? Vymezení území Moravy bylo realizováno na základě poznatků získaných rešerší odborné literatury a výsledků vědeckých studií spolu se syntézou historických map a map územně správního rozdělení České republiky. Vytvoření typologie venkova vychází z kvantitativního šetření cenzálních dat z roku 2011, které byly setříděny do tří skupin podle největší podobnosti v šetřených proměnných. Podle nejvýraznějších rozdílů v proměnných mezi skupinami a vazbou proměnných na rozvoj území byly kategorie venkovského prostoru označeny jako oblasti progresivní, deficitní a suburbánní. Pro podrobnější popis typologie moravského venkova byl realizován empirický výzkum, který využívá subjektivních technik (dotazníkový průzkum) a měkkých indikátorů (fotodokumentace v terénu, nezúčastněné pozorování) aplikovaných ve vybraných modelových oblastech. Podrobnější analýza území současně směřovala i k validaci stanovené typologie.
|
|
|
Demografický vývoj malých sídel: minulost, současnost a budoucnost
Torgalo, Alexandr ; Bednářová, Hana (vedoucí práce) ; Čermák, Zdeněk (oponent)
Vylidňování venkova je dlouhodobý fenomén, který probíhá v řadě vyspělých zemí. V evropském prostoru poprvé dochází k masovému stěhování z venkova do měst v první polovině 19. století. Ve druhé polovině 20. století depopulace venkova zrychlila, na přelomu tisíciletí ovšem zpomalila, potažmo zastavila. Cílem práce je analýza demografického vývoje v nejmenších sídlech, které jsou depopulací nejvíce ohroženy. Byl porovnán populační vývoj v současnosti a v minulosti (od 70. let 20. stol.), vývoj v periferních a neperiferních (jádrových) oblastech a vývoj v nejmenších venkovských sídlech ve srovnání s většími sídli. K tomuto účelu posloužil ukazatel "index změny počtu obyvatel" za tři různá vývojová období. Pro vymezení problémových oblastí byly použity další ukazatele demografické povahy (mj. ukazatele věku), které byly za každou jednotku obodovány metodou "pořadí". Tyto problémové oblasti byly nakonec porovnány s typologií venkova. Hlavním zjištěním celé práce bylo, že pokles počtu obyvatel se zastavil ve všech velikostních skupinách sídel včetně těch nejmenších i ve většině periferních oblastí. Klíčová slova: depopulace venkova, demografický vývoj, periferie, problémové oblasti, typologie venkova.
|
|
|
Kvalita života venkovské populace
ZAJÍČKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá analýzou vybraných segmentů kvality života ve venkovských obcích ? Bělčice, Hvožďany a Mladý Smolivec. U jednotlivých ukazatelů je provedena komparace obcí navzájem a dále pak srovnání s Českou republikou jako celkem. Na základě syntézy dat byly identifikovány příčiny disparit v kvalitě života na zkoumaných úrovních.
|
host ::
RSS.